Pomoc uprchlíkům z Ukrajiny

Po invazi na Ukrajinu jsme do školy NOE přijali 11 žáků z Ukrajiny, maximální počet, který jsme byli
schopni v té době přijmout. Byli normálně zařazeni do tříd, několik hodin týdně jim však byla
poskytována speciální péče. Samozřejmě měli výuku češtiny, rozdělili jsme je na tři skupiny, aby
výuka byla intenzivnější a mohla se lépe přizpůsobit jejich jazykové úrovni. Zpočátku se česky vůbec
učit nechtěli, protože doufali, že se brzy vrátí domů na Ukrajinu. Postupně se se situací smířili a na
konci školního roku už se většina domluvila alespoň na základní úrovni. S adaptací jim velmi pomohla
také ukrajinská učitelka, žena místního řeckokatolického faráře, která v Čechách již několik let žije.
Zaměstnali jsme ji na dvě dopoledne v týdnu, s dětmi v prvních týdnech hlavně mluvila, snažila se jim
pomoci vyrovnat se s těžkou životní situací a pomáhala jim s praktickými věcmi. Později jim
vysvětlovala učivo, které v hodinách kvůli jazykové bariéře nepochopili nebo nenavazovalo na
ukrajinské kurikulum. Jednu hodinu týdně se věnovali ukrajinštině, aby ji úplně nezapomněli a neměli
problémy při návratu domů.

Dvě děti v průběhu jara odjely zpátky na Ukrajinu, jedno z nich se však nyní vrací, protože situace
v jejich městě je kritická. Dvě dívky, které navštěvovaly poslední ročník, postoupily na střední školu.
Ve škole od května pracuje ukrajinská učitelka angličtiny. Zapojila se do týmu angličtinářů, funguje
zatím jako párový učitel, pomáhala v anglické knihovně. Je zaměstnancem Archy, našeho zřizovatele,
na Ukrajině pracovala v dětském domově Obnovljeně, který sbor Archa dlouhodobě podporuje.
Kromě práce v NOE je koordinátorem pomoci ukrajinským uprchlíkům v Arše, vede ukrajinskou
skupinku, podílí se na letních táborech pro ukrajinské děti.

V průběhu března se zformoval tým dobrovolníků, kteří až do konce školního roku učili češtinu děti,
které zatím nechodily do českých škol, a ženy, které se potřebovaly naučit česky, aby si mohly najít
práci. Lidí, kteří se potřebovali naučit česky, bylo najednou velké množství a stát neměl kapacity,
kterými by výuku zajistil. Podařilo se nám otevřít 7 kurzů pro zhruba 60 účastníků, každý probíhal
dvakrát týdně, v prostorech školy NOE, na evangelické faře a v Arše. Snažili jsme se, aby v jeden čas
probíhal jak kurz pro maminky, tak pro jejich děti, aby maminky nemusely shánět hlídání.
Dobrovolníci učili ve dvojicích, NOE zajišťovala organizaci a dobrovolníkům metodickou podporu.
Jsme za nasazení všech dobrovolníků velmi vděčni.

Od září budeme muset zrekapitulovat potřeby ukrajinských žáků a upravit systém podpory. Odhaduji,
že většina jich v České republice zůstane delší dobu, budou proto potřebovat intenzivní výuku
češtiny, aby při vyučování co nejlépe rozuměli. Budeme se také snažit o jejich začlenění do mimoškolních aktivit, kde se budou setkávat nejen s českými, ale i s ukrajinskými dětmi. Nadále budeme rádi spolupracovat i s naší ukrajinskou angličtinářkou, která může být významnou podporou při jejich socializaci.